2023.2100.1
Záruční opravy movité věci ve vazbě na ZDPH
Ing. Jana Ledvinková
Záruční opravy v praxi provádí buď přímo prodávající, nebo ji provede třetí strana, dohodnutá servisní firma. Pro aplikaci zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění (ZDPH) je zejména důležité, zda záruční opravu provede v rámci záruční lhůty na základě uznané reklamace pro kupujícího přímo prodávající, nebo servisní firma. Pokud by si opravu v záruční době provedl sám kupující na základě smluvních podmínek, úhrada nákladů na opravu může být chápána jako náhrada škody, která není zdanitelným plněním.
V některých případech může být reklamace v rámci záruční lhůty řešena dohodou o snížení původně sjednané ceny, a tedy opravou základu daně podle § 42 ZDPH.
V tomto článku si nejprve vymezíme záruky za jakost a záruční doby podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ), dále uvedeme pravidla pro uplatnění daně při poskytnutí záruky ze strany dodavatele zboží, a též uplatnění daně ze strany servisních firem, které provádějí obvykle záruční opravy pro kupujícího jménem prodávajícího. Neopomeneme ani pravidla pro opravy výměnným způsobem.
NahoruZáruky za jakost a záruční doba podle občanského zákoníku
Podle § 2161 NOZ prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady.
Zárukou za jakost se podle § 2113 NOZ prodávající zavazuje, že kupujícího uspokojí nad rámec jeho zákonných práv z vadného plnění, zejména tím, že mu vrátí kupní cenu, vymění věc nebo ji opraví anebo v této souvislosti poskytne službu, nebude-li mít věc vlastnosti uvedené v prohlášení o záruce.
Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě. Záruka může být poskytnuta i na jednotlivou součást věci. Ujednají-li však strany jinou záruční dobu než uvedenou na obalu, platí dojednaná záruční doba. Záruční doba podle § 2115 NOZ běží od odevzdání věci kupujícímu. Kupující může vytknout vadu, která se na věci projeví v době dvou let od převzetí. V případě uvedení zboží do provozu třetí osobou běží záruční doba ode dne uvedení do provozu. Projeví-li se vada v průběhu 6 měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.
Délka záruční doby podle § 2165 NOZ trvá po dobu 24 měsíců od převzetí.
NOZ dále v § 2169 uvádí, že nemá-li věc požadované vlastnosti podle § 2161 NOZ, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, avšak pokud lze vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady, tedy provedení bezplatné záruční opravy věci. Pokud by se vady opakovaly, může kupující od smlouvy odstoupit.
Prodávající odstraní vadu v přiměřené době po jejím vytknutí tak, aby tím kupujícímu nezpůsobil značné obtíže, přičemž se zohlední povaha věci a účel, pro který kupující věc koupil. Rovněž má kupující možnost podle § 2171 NOZ požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupit od smlouvy.
NahoruReklamace zboží a provedení záruční opravy prodávajícím
Pokud poskytovatel plnění na vlastní náklady opraví jím původně dodané plnění, nedochází k uskutečnění nového plnění. Jde o plnění v rámci původní dodávky, ve které již je zakalkulována případná oprava. Opravou poskytovatel teprve naplňuje účel původní transakce. Provedení záruční opravy proto nepodléhá DPH na výstupu. Nutno vzít v úvahu, že základem daně podle § 36 odst. 1 ZDPH je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněná zdanitelná plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo případně od třetí osoby, a to bez daně. Následně v § 36 odst. 3 ZDPH je stanoveno, že základ daně zahrnuje také vedlejší výdaje, které jsou účtované osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění. Vedlejší výdaje nejsou účtovány samostatně a tvoří celkový základ daně dodávaného zboží nebo poskytované služby. Za tyto vedlejší výdaje lze bezpochyby považovat i předpokládané záruční opravy v dohodnuté záruční době.
Pokud by byla dodavatelem provedena oprava nepodléhající záruce, tj. nad rámec odpovědnosti za vady, o zdanitelné plnění půjde. Dodavatel musí odvést DPH na výstupu. To platí i v případě, že se oprava z nějakého důvodu provede bezúplatně, pokud přímo nesouvisí s ekonomickou činností. Základ daně se stanoví na základě ustanovení § 36 odst. 6 písm. b) ZDPH podle celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby.
Příklad 1: Záruční oprava provedena prodávajícím ve vazbě na DPH
Plátce zakoupil frézu do své dílny za 50 000 Kč plus 21 % DPH 10 500 Kč, celkem zaplatil 60 500 Kč. Na zboží byla poskytnuta dodavatelem dvouletá záruční doba. Dodavatel odvedl daň ve výši 10 500 Kč a kupující plátce si uplatnil nárok na odpočet 10 500 Kč.
V rámci záruční doby zákazník reklamoval na fréze závadu, kterou dodavatel uznal a přijal frézu k provedení záruční opravy ve své firmě.
Řešení:
Prodávající provedl záruční opravu bezúplatně, náklady na opravu činily 7 000 Kč. Prodávajícímu v souvislosti s touto opravou nevznikla povinnost přiznat daň, protože náklady na případnou záruční opravu prodaného zboží již promítl do jeho celkové ceny při prodeji. V případě, že by vynaložil na opravu frézy náklad na nákup určitého náhradního dílu, pak by měl u tohoto nákladu nárok na odpočet, protože toto zboží použil pro svoji ekonomickou činnost vztahující se k prodeji frézy.
Příklad 2: Oprava zboží prodávajícím po záruční době
Plátce zakoupil frézu do své dílny za 50 000 Kč plus 21 % DPH 10 500 Kč, celkem zaplatil 60 500 Kč. Na zboží byla poskytnuta dodavatelem dvouletá záruční doba. Dodavatel odvedl daň ve výši 10 500 Kč a kupující plátce si uplatnil nárok na odpočet 10 500 Kč.
Krátce po uplynutí dvouleté záruční doby zjistil kupující závadu na zakoupeném zboží. Pro opravu se obrátil na prodávajícího, který věc k opravě přijal. Prodávající provedl opravu bezúplatně z důvodu osobních vazeb na odběratele.
Řešení:
Prodávající, který provedl opravu bezúplatně, musí postupovat podle ustanovení § 14 odst. 3 písm. a) ZDPH, kdy za poskytnutí služby za úplatu se považuje také poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce. Protože oprava byla provedena po záruční době a nebyla poskytnuta za úplatu, musí prodávající odvést daň na úrovni celkových nákladů vynaložených na opravu podle § 36 odst. 6 písm. b) ZDPH. V tom je započítána například jak mzda opraváře, tak případné materiální náklady pořízené s DPH.
NahoruZáruční oprava z hlediska autorizované servisní firmy
Pokud záruční opravy provádí pro dodavatele záruční servis, pak tato oprava není zdanitelným plněním vůči osobě, která zboží reklamuje. Zdanitelným plněním podléhajícím DPH na výstupu je však služba poskytnutá záručním servisem dodavateli, kdy převezme plnění vyplývající ze zákonné odpovědnosti za vady dodavatelem. Služba servisní organizace dodavateli je zdanitelným plněním.
Příklad 3: Záruční oprava provedena servisní firmou
Plátce daně, obchodní společnost AB, s. r. o., jako prodávající nabízí zákazníkům zemědělskou techniku v základní sazbě daně 21 % se záruční dobou 24 měsíců. Uzavřela smlouvu se servisní firmou CB, s. r. o., specializovanou na zemědělskou techniku na provádění záručních oprav u zboží, které prodává zákazníkům. Servisní firma CB, s. r. o., plátce daně, má sídlo v Brně. Zákazníci obchodní společnosti AB, s. r. o., dostávají při prodeji zboží informaci o servisní firmě CB, s. r. o., která jim v případě závady v záruční době provede bezplatně opravu zakoupeného stroje.
Kupující plátce Jan Nový zakoupil u obchodní společnosti AB, s. r. o., traktor za 500 000 Kč a 105 000 Kč DPH. Celkem kupní cena 605 000 Kč. V záruční době došlo k závadě na traktoru a kupující využil k opravě servisní firmu CB, s. r. o., které bezúplatně provedla opravu.
Servisní firma CB, s. r. o., vynaložila na opravu včetně mzdových nákladů celkem 100 000 Kč plus 21 % DPH, celkem 121 000 Kč.
Řešení:
Pro servisní firmu se jedná o poskytnutí služby nikoliv kupujícímu Janu Novému, ale prodávajícímu firmě AB, s. r. o. Servisní firma tedy vyúčtuje za provedenou opravu firmě AB s. r. o., 121 000 Kč včetně DPH. Daň ve výši 21 000 Kč odvede. V daňovém přiznání uvede uskutečnění zdanitelného plnění na ř. 1 a v kontrolním hlášení v oddílu A4, neb cena přesáhla hodnotu 10 000 Kč.
Často se stává, že dodavatel nabízí kupujícímu prodloužení záruční doby za úplatu, nad rámec sjednané kupní ceny za dodávané zboží.
Příklad 4: Prodloužení záruční doby za úplatu
Obchodní společnost AB, s. r. o., plátce daně jako prodávající, nabízí zákazníkům zahradní techniku s možností prodloužení záruční doby nad rámec sjednané záruční doby 24 měsíců. Nabízí prodloužení záruční doby o 2 roky za úplatu 4 000 Kč + 21 % DPH, tj. 840 Kč, a to nad rámec obvyklé ceny za prodávané zboží. To znamená, že kupující si se zbožím, za které zaplatil základní cenu 50 000 Kč plus 21 % DPH, tj. 10 500 Kč, celkem 60 500 Kč, přikoupí právo na bezúplatnou opravu v prodloužené době o dva roky, než jak je obvyklá záruční doba 24 měsíců.
Řešení:
Plátce daně firma AB, s. r. o., odvede z částky za poskytnutí práva na prodlouženou záruční dobu daň 840 Kč. Jedná se o službu podle obecného ustanovení § 14 ZDPH – poskytnutí služby, za které se považují všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží. Domnívám se, že nabízená možnost prodloužení záruční lhůty nebude považována za vedlejší plnění k plnění hlavnímu, tedy k dodání zboží, protože bez této služby je prodávané zboží funkční i bez prodloužené záruky, a ne každý kupující musí tuto nabídku přijmout. Ale je třeba posoudit konkrétní situaci.
NahoruZáruční opravy prováděné servisní firmou se sídlem v ČR pro prodávajícího, který má sídlo mimo tuzemsko
V případě, kdy tuzemský plátce servisní firma provádí servisní služby pro osobu povinnou k dani se sídlem v jiném členském státě či provozovnou v jiném členském státě, případně pro osobu povinnou k dani usazenou mimo EU, musí nejprve stanovit správně místo plnění dané služby. Toto je klíčové pro správnou aplikaci ZDPH. Služba poskytnutí servisních záručních oprav je považována pro účely ZDPH za práce na movité věci.
Plátce musí rozlišit, zda je tato služba poskytována osobě povinné k dani, nebo osobě nepovinné k dani. V případě poskytnutí prací na movité věci pro osobu povinnou k dani, což bude prakticky vždy, se sídlem mimo tuzemsko bude plátce postupovat podle základního pravidla v ustanovení § 9 odst. 1 ZDPH. Podle § 9 odst. 1 ZDPH je místo plnění při poskytování služby osobě povinné k dani místo, kde má tato osoba sídlo, nebo kde má umístěnu provozovnu, pokud je služba poskytnuta této provozovně.
Osoby povinné k dani ZDPH vymezuje v ustanovení § 5 odst. 1 ZDPH, podle kterého je osobou povinnou osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, nebo skupina. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.
Osobou povinnou k dani není:
a) člen skupiny,
b) zaměstnanec nebo jiná osoba při uskutečňování ekonomické činnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu.
Ekonomickou činností se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání podle jiných právních předpisů, za účelem získávání pravidelného příjmu. Za ekonomickou činnost se považuje zejména činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti.
Pro účely stanovení místa plnění při poskytnutí služby se za osobu povinnou k dani, která jedná jako taková, považuje podle § 9 odst. 3 ZDPH také:
a) osoba povinná k dani ve vztahu ke všem službám, které jí jsou poskytnuty, i když jsou poskytnuty pro činnost, která není předmětem daně (například poradenská služba poskytnutá fyzické osobě registrované k dani, která tuto službu však použije mimo svoji ekonomickou činnost, ale vůči poskytovateli vystupuje jako osoba povinná k dani),
b) právnická osoba nepovinná k dani, která je identifikovanou osobou nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě.
Při provádění záručních oprav na movité věci, které plátce se sídlem v tuzemsku poskytuje osobě povinné k dani též se sídlem v tuzemsku, se stanoví místo plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH v tuzemsku a plnění je případně zatíženo českou daní.
V případě, kdy plátce servisní firma poskytne práci na movité věci prodávajícímu – osobě povinné k dani se sídlem v jiném členském státě,…
