2024.0102.2
Často kladené dotazy v uplynulém roce
Olga Holubová
I v roce 2023, který právě uplynul, řešili plátci mnohé otázky z oblasti DPH. Ty nejčastější nebo zajímavé, s nimiž jsem se v průběhu celého roku setkávala, jsem vybrala a v textu níže seřadila podle paragrafů ZDPH. Součástí nabídnutého řešení je vždy odkaz na konkrétní ustanovení zákona, bez nichž by byla odpověď neúplná, a tedy i nepoužitelná.
NahoruPředmět daně § 2 ZDPH
Dotaz
Zaměstnanci výzkumného ústavu, v. v. i. (plátce DPH), byli na služební cestě na vědecké konferenci v Portugalsku. Na této pracovní cestě nakoupili ve specializovaných obchodech relativně nákladné odborné publikace, které nejsou v ČR dostupné a které použijí v rámci své profesní činnosti. Doklady, které v souvislosti s nákupem zboží obdrželi od prodávajícího, předali účtárně svého zaměstnavatele. Na dokladech je uvedena portugalská daň z přidané hodnoty. Má zaměstnavatel přiznávat daň z pořízení zboží z jiného členského státu (JČS) do ČR? Zaměstnanci neměli k nákupu knih od zaměstnavatele žádné pověření.
Odpověď
Předmětem daně je mimo jiné i pořízení zboží z JČS osobou povinnou k dani, která jedná jako taková [§ 2 odst. 1 písm. c) ZDPH]. Zaměstnanec, jenž nemá kromě příjmů ze závislé činnosti jiné příjmy, osobou povinnou k dani není. Osobou povinnou k dani však je jeho zaměstnavatel, plátce DPH. Správná odpověď tedy závisí na tom, kdo vlastně publikace z JČS pořídil. Pokud by je pořídil zaměstnanec – fyzická osoba, předmětem daně v ČR by pořízení knih nebylo. Jestliže však zaměstnanec jednal jménem zaměstnavatele v. v. i., tj. jeho jménem nakoupil knihy a očekává jejich proplacení účtárnou, pořízení je předmětem daně a zaměstnavatel je povinen daň z pořízení přiznat, případně oprávněn k odpočtu daně, splňuje-li podmínky § 72 a násl. ZDPH. Na této povinnosti nic nezmění fakt, že zboží bylo při prodeji v JČS již zdaněno. Z výše uvedeného je patrné, že obě strany, tj. zaměstnanci a zaměstnavatel, musí nejprve vyřešit otázku, zda zaměstnanci byli oprávněni při nákupu jménem zaměstnavatele jednat. Bude-li zaměstnavatel jejich postup akceptovat, je povinen přiznat daň a současně by je měl pro příště poučit, jak nakupovat zboží jménem zaměstnavatele v JČS (tj. předložit DIČ a snažit se získat zboží bez lokální daně). Základem daně v aktuálním případě bude prodejní cena snížená o portugalskou daň.
NahoruVynětí z předmětu daně § 2a ZDPH, § 2b ZDPH
Dotaz
Jsme malá společnost, s r. o., a nejsme plátci DPH. Poskytujeme služby v oblasti IT. Z důvodu poskytnutí IT služby zákazníkovi se sídlem na Slovensku, který je na Slovensku registrován k DPH, jsme se stali identifikovanou osobou. V současné době poskytujeme služby pouze v rámci tuzemska a hlídáme si obrat pro povinnou registraci, který jsme zatím nepřekročili. Vedení teď přijalo rozhodnutí nakoupit počítače v Německu za cenu přesahující v přepočtu 200 tis. Kč. Nejsme si jisti, jak tento nákup vykázat, jaké bude mít pro nás důsledky a v případě, že se staneme v dohledné době plátci, zda budeme moci DPH z počítačů odečíst.
Odpověď
Předmětem daně je sice pořízení zboží z jiného členského státu osobou povinnou k dani [§ 2 odst. 1 písm. c) ZDPH], což splňujete, nicméně ustanovení § 2a odst. 2 písm. a) a písm. b) ZDPH bod 1. vylučuje z předmětu daně pořízení zboží z JČS u neplátců, nepřesáhne-li jeho hodnota 326 tis. Kč. Pokud neposkytnete německému dodavateli své DIČ identifikované osoby, nebude pořízení zboží v souladu s uvedeným ustanovením zdaněno v ČR, ale v Německu. Německý dodavatel totiž bude povinen zatížit dodávku lokální (německou) DPH. Avšak vzhledem k tomu, že se výhledově stanete plátcem DPH, mohl by pro vás být výhodnější postup podle § 2b ZDPH, kdy pořízení zboží dobrovolně zdaníte v ČR (při dodržení zákonných podmínek). Ustanovení § 79 ZDPH totiž umožňuje při registraci k DPH (tj. při změně režimu) uplatnit nárok na odpočet, případně jeho část, ze zboží nakoupeného v určité době před registrací. Lze tedy shrnout tak, že v prvním případě, kdy by bylo zdaněno zboží v Německu, o případný odpočet definitivně přicházíte, zatímco pokud využijete ustanovení § 2b ZDPH a přiznáte daň v ČR, bude vám případný odpočet při změně režimu zachován podle podmínek § 79 ZDPH.
NahoruMísto plnění § 7 až § 10i ZDPH
Dotaz
Pracuji jako externí účetní osoby samostatně výdělečně činné – montážního dělníka. Klient pracuje pro německou stavební firmu na různých stavbách v Německu. Vzhledem k tomu, že místo plnění jeho služeb se řídí ustanovením § 10 ZDPH, vystavuje své faktury bez české daně s tím, že místem plnění je Německo a firma, pro kterou pracuje, přizná jako příjemce plnění německou daň (reverse charge). Při kontrole si pracovnice finančního úřadu vyžádala smlouvu, kterou můj klient uzavřel s německou stavební firmou. Na základě této smlouvy mu, podle FÚ, bude pravděpodobně doměřena česká daň z důvodu, s nímž jsem se ve své praxi ještě nesetkala. Ve smlouvě je totiž uvedeno, že "podléhá české jurisdikci", což podle pracovnice FÚ znamená, že daň má být přiznána v ČR a plnění uvedena na ř. 1 přiznání k DPH. Jak postupovat a čím se případně bránit?
Odpověď
Jedná se o opravdu kuriózní případ, s nímž jsem se setkala poprvé (a doufám, že i naposled) v životě. Přesto jsem se rozhodla, že se o tuto zkušenost se čtenáři podělím. Pravidla jsou totiž nastavena tak, že jurisdikce týkající se aplikace DPH není volitelná. Jakkoli si smluvní strany možná mohou zvolit, podle jakého práva budou řešit své případné spory, rozhodně si nemohou zvolit místo plnění. Místo plnění určil evropský zákonodárce a poté, podle předpisu EU, zákonodárce český. V daném případě se místo plnění služby související s nemovitostí řídí ustanovením § 10 ZDPH a podle tazatele je v Německu, neboť v Německu jsou i nemovitosti, jichž se dotčená služba týká. Daň z těchto služeb proto náleží Německu, a nikoli České republice, musí být tedy přiznána v Německu.
Dotaz
Jsme plátcem DPH a dodavatelem technologií na čištění vody, které dodáváme a zprovozňujeme jak ve státech EU, tak i ve třetích zemích. Naše dodávky jsme z pohledu DPH vyhodnotili jako dodání zboží s montáží s místem plnění ve státech, kam technologie dodáváme, podle § 7 odst. 6 ZDPH. Při dodávce v Jihoafrické republice se našim montérům poprvé stalo, že byli nuceni dokoupit určitý materiál na místě. Ten spotřebovali na tamní zakázku. Nejsme si jisti, jak vykázat tento nákup a jeho spotřebu na danou zakázku. Prosíme též o informaci, jak by se správně postupovalo v případě, že by se na místě montáže musela nakoupit i služba lokálního pracovníka.
Odpověď
Tazatel správně určil místo plnění svých dodávek podle § 7 odst. 6 ZDPH. Jestliže ve třetí zemi nakoupil materiál a vzápětí jej v téže zemi "dodal", tj., použil do své dodávky zboží s montáží, místem plnění byla v obou případech tato třetí země. Nákup podle § 7 odst. 1 ZDPH a dodání podle již uvedeného ustanovení § 7 odst. 6 ZDPH. Nákup nebude v jeho českém přiznání k DPH uváděn, dodání bude uvedeno v rámci dodávky zboží s montáží na ř. 26 DAP. Pro úplnost dodávám, že je třeba si vždy zjistit, zda v zemi dodání, zejména ve třetí zemi, kde nelze daňový režim zjistit ani orientačně podle Směrnice EU, nevznikly v důsledku dodání nějaké povinnosti.
Pokud jde o případné přijetí služby (subdodávky), záleželo by na povaze služby. Kdyby se jednalo o práci na movité věci, posoudilo by se místo plnění podle základního pravidla. Místem plnění služby poskytnuté osobě usazené v ČR by tedy byla ČR a příjemce by stíhala povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 3 písm. a) ZDPH bod 1. Souvisela-li by přijatá služba s nemovitostí, místem plnění by byl stát, v němž je nemovitost, v ČR by tedy služba zdaněna nebyla.
NahoruDodání zboží § 13 ZDPH
Dotaz
Koupili jsme od plátce DPH obráběcí stroj. Vzhledem k jeho vysoké pořizovací ceně je částka na faktuře rozložena do několika splátek. Polovinu hodnoty stroje jsme povinni zaplatit při jeho předání a zprovoznění dodavatelem (tj. 18. 12. 2023), zbývající část je rozložena do čtyř splátek splatných kvartálně. V kupní smlouvě i na faktuře je uvedeno, že až do úplného zaplacení celé dodávky zůstává stroj ve vlastnictví dodavatele. Znamená to, že nárok na odpočet z faktury budeme mít až za rok, kdy doplatíme poslední splátku?
Odpověď
Podle ustanovení § 72 odst. 3 ZDPH vzniká nárok na odpočet daně okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Jinými slovy: k datu, kdy dodavateli stroje vznikla povinnost přiznat z jeho dodání daň na výstupu, vnikl jeho odběrateli také nárok na odpočet daně. Podle § 21 odst. 1 ZDPH nastává povinnost přiznat daň na výstupu dnem dodání zboží podle § 13 odst. 1 ZDPH, jenž stanoví, že dodáním zboží se rozumí převod práva se zbožím nakládat na odběratele, jako by byl vlastníkem. Nejde tedy o převod vlastnického práva podle soukromoprávních předpisů, pouze o udělení práva se zbožím nakládat. Rozumím-li správně zadání, bude tazatel stroj používat k výrobě, udržovat jej v provozuschopném stavu, případně jej opravovat. Na tazatele tedy bylo (s určitou nadsázkou řečeno) převedeno právo stroj užívat, jako by byl vlastníkem (s výjimkou jeho prodeje). Dodavateli tak vznikla ke dni převodu (tj. ke dni jeho dodání podle § 13 ZDPH, který nastal dne 18. 12. 2023) povinnost přiznat daň a odběrateli vzniklo k témuž dni právo na odpočet. Toto právo může uplatnit za podmínky stanovené § 73 odst. 1 ZDPH, tj. za podmínky, že má daňový doklad. Pokud tedy obdržel daňový doklad hned s předáním stroje, uplatní odpočet v daňovém přiznání za prosinec 2023.
NahoruPoskytnutí služby § 14 ZDPH
Dotaz
Poskytuji účetní služby společnosti s r. o., plátci DPH. Tato společnost se zabývá skladováním a přepravními službami. Má v nájmu dvě skladovací haly s nakládacími rampami, nájem platí s DPH, odpočty ze splátkového kalendáře uplatňuje. Vzhledem k tomu, že jí klesá počet zakázek, není jedna z hal plně využita. Proto se společnost dohodla s pronajímatelem, že nájem této jedné haly ukončí předčasně, tj. o rok dříve, než vyprší nájemní smlouva. Pronajímatel však požaduje oplátkou za změnu nájemní smlouvy kompenzaci, s čímž můj klient souhlasil a předal mi k zaúčtování fakturu přijatou od pronajímatele na částku kompenzace. Překvapilo mne, že na faktuře je uvedena daň. Na faktuře je uvedeno, že se jedná o "odškodnění za předčasné ukončení nájmu haly". Domnívám se, že náhrada škody nepodléhá dani a že FÚ odpočet neuzná.
Odpověď
Faktura s DPH je vystavena zcela správně. Bez ohledu na její (v určitém smyslu matoucí) text je potřeba přesně určit povahu služby, kterou pronajímatel svému nájemci poskytuje. Pronajímatel by podle smlouvy měl počítat s příjmem z nájemného obou hal ještě rok. Místo toho bude mít příjem jen z nájmu jedné haly, o nájem z druhé haly přichází, nepodaří-li se mu najít jiného nájemce. Přesto se uvolil souhlasit s dodatkem ke smlouvě v uvedeném smyslu a je zcela logické, že za tuto svoji vstřícnost požaduje odměnu. Nejde tedy o náhradu škody v pravém smyslu slova, poněvadž nájemce mu žádnou škodu nezpůsobil. Pouze požadoval určitý ústupek, za což je připraven zaplatit. V § 14 odst. 1 ZDPH, který definuje poskytnutí služby, je uvedeno pod písm. d), že za poskytnutí služby se považuje i zavázání se k povinnosti zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci. A to je přesně služba, kterou pronajímatel svému nájemci poskytl a která je zdanitelným plněním. Proto lze bez obav uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu, samozřejmě při splnění podmínek § 72 a násl. ZDPH.
NahoruNevyčerpané poukazy § 15 až § 15b ZDPH
Dotaz
Prodáváme domácí potřeby, jsme plátci DPH. Zákazníkům nabízíme i dárkové poukazy v hodnotě 500, 1000 a 2000 Kč. Poukaz platí 12 měsíců a lze jej využít na nákup jakéhokoli zboží, tedy i doplňkového sortimentu, např. knih s kuchařskými recepty apod. Výjimečně se nám stane, že zákazníkem zakoupenému poukazu vyprší platnost, aniž by byl vyčerpán, což v důsledku znamená, že nám částka zaplacená za poukaz zůstane, aniž bychom za ni vydali zboží. Nejsme si jisti, zda nám vypršením platnosti poukazu nevznikne povinnost přiznat daň.
Odpověď
Z dotazu vyplývá, že dárkové poukazy lze použít na nákup v prodejně domácích potřeb, aniž by se vztahovaly k nákupu předem určeného zboží. Jedná se tedy o tzv. víceúčelové poukazy ve smyslu § 15b ZDPH, protože lze poukazy čerpat na zboží s různými sazbami daně (kuchyňské potřeby podléhají základní sazbě daně, knihy podléhají sazbě snížené – od 1. 1. 2024 je u knih sazba nulová). Podle odst. 1 tohoto ustanovení se prodej víceúčelového poukazu nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje. To znamená, že při prodeji poukazu nepřiznává prodávající DPH, ale přiznává ji až při jeho čerpání, kdy je zřejmé, jaká sazba daně bude uplatněna. Jestliže není poukaz ve stanovené době vyčerpán, prodávajícímu zůstanou peníze, za něž nebylo dodáno žádné zboží ani poskytnuty služby. Nevzniká proto ani žádná povinnost týkající se DPH. Kdyby byly naopak prodávány poukazy jednoúčelové (§ 15a ZDPH) sloužící k nákupu zboží s předem známou sazbou daně, měl by prodávající povinnost přiznat daň hned při jejich dodání. Daň by tedy byla vypořádána na začátku transakce, aniž by záleželo na tom, zda bude poukaz později vyčerpán či nikoli.
NahoruPořízení zboží § 16 ZDPH
Dotaz
Jsme právnická osoba, plátce DPH se sídlem v ČR. Předmětem naší činnosti je nákup a prodej zboží. Zboží nakupujeme v ČR nebo pořizujeme z jiných členských států. V § 16 odst. 1 ZDPH je uvedeno, že zboží pořízené z JČS musí být nakoupeno "od osoby registrované k dani v jiném členském státě nebo od osoby, které vznikla nejpozději dnem dodání tohoto zboží registrační povinnost v jiném členském státě, pokud tyto osoby nejsou v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží osvobozenou osobou". Není nám jasné, kde zjistíme, zda našemu dodavateli zboží vznikla v jiném státě povinnost registrace. Znamenalo by to znát zákony všech členských států, kde zboží nakupujeme, což je pro nás nereálné. Prosíme o vysvětlení.
Odpověď
Znát předpisy o DPH všech členských států EU opravdu nereálné je. Domnívám se však, že k vysvětlení definice pojmu pořízení zboží z JČS postačí jednoduché vodítko. Nejprve je třeba vysvětlit základní pravidlo Směrnice Rady 2006/112/ES související s intrakomunitárními dodáními zboží a povinností registrace pro tzv. malé podniky. Členský stát si může v ZDPH stanovit, že malý podnik bude od DPH osvobozen. ČR toto ustanovení využila a za malý podnik považuje osobu s obratem nepřesahujícím 2 mil. Kč (dříve 1 mil. Kč). Tyto osoby, pokud mají sídlo v ČR a nechtějí, DPH uplatňovat nemusejí. Avšak pozor, to pro ně platí pouze na území ČR. V jiném státě EU se na ně vztahují běžná pravidla. Obdobně se v ČR musí osoby usazené v JČS registrovat k DPH, pokud uskuteční zdanitelné plnění, i když jsou ve vlastní zemi neplátci (tj. osvobozenými osobami). Toto pravidlo platí obecně ve všech členských státech. Jestliže tedy např. osoba povinná k dani usazená na Slovensku, která není ve své zemi plátcem, dodá zboží do ČR, nejedná se pro českého odběratele o pořízení zboží (tj., transakce nepodléhá dani, neb slovenský dodavatel je osvobozenou osobou). Kdyby však tato osoba dodávala zboží např. z Polska, kde není usazena, musela by se v Polsku registrovat a český pořizovatel by byl povinen při pořízení tohoto zboží přiznat daň. Pokud tedy pořizovatel zboží z JČS obdrží od svého dodavatele sdělení (ideálně písemné), že (i) je zboží dodáváno ze státu, kde má dodavatel sídlo a že (ii) dodavatel není plátcem, neb nedosáhl stanoveného obratu, nemusí přiznávat daň při pořízení, protože nejde o pořízení zboží ve smyslu § 16 ZDPH. V ostatních případech intrakomunitárního dodání zboží povinnost registrace v JČS vzniká, což znamená povinnost pořizovatele přiznat v ČR DPH.
NahoruTřístranný obchod § 17 ZDPH
Dotaz
Jsem OSVČ, plátce DPH. Předmětem mého podnikání je nákup a prodej zboží. Zboží nakupuji i prodávám v ČR. V současné době však zvažuji dodávku zboží do Maďarska obchodníkovi, který je v Maďarsku registrován k DPH. Nemám zkušenost s dodávkami zboží do jiných členských států, proto bych si rád ověřil správnost postupu navrženého maďarským obchodním partnerem. Dodávka zboží má být předmětem třístranného obchodu, kdy prodávajícím budu já a prostřední osobou maďarský odběratel. Dalším kupujícím v řadě bude kupující se sídlem v Rumunsku, který je v Rumunsku registrován k DPH a jemuž bude zboží Maďarem přeprodáno. Podle maďarského odběratele mu vystavím fakturu bez DPH, neboť dodávka bude přepravena jeho rumunským odběratelem z ČR rovnou do Rumunska. Je tento postup správný? Podle mého názoru odpovídá ustanovení § 17 ZDPH.
Odpověď
Tzv. třístranný obchod ve smyslu § 17 ZDPH je institutem, jehož cílem je snížit administrativní zátěž plátců uskutečňujících nákup zboží v JČS a jeho okamžitý prodej do JČS. Obchodu se zúčastní osoby registrované k DPH ve třech různých členských státech EU. Prodávající z prvního členského státu dodá zboží prostřední osobě z druhého členského státu a ta dodá totéž zboží kupujícímu z třetího členského státu. Zboží je přepraveno z prvního členského státu přímo do členského státu třetího. Kdyby zjednodušující režim nebyl zaveden, první transakce by se posoudila jako standardní intrakomunitární dodání, kdy prostřední osoba pořídí zboží do třetího čl. státu a dodá je tamnímu kupujícímu. Byla by proto nezbytná registrace prostřední osoby ve třetím čl. státu, aby byla přiznána daň při pořízení zboží. Pravidlo pro třístranný obchod v § 17 ZDPH však (při splnění podmínek) snímá tuto povinnost z prostřední osoby a ukládá ji místo toho poslednímu kupujícímu. Prostřední osoba se tedy nemusí ve třetím státě registrovat a přiznávat tam daň. Až potud postup navrhovaný tazatelem odpovídá ustanovení § 17 ZDPH. Je však potřeba zdůraznit, že popsané zjednodušení se v principu dotýká hlavně prostřední osoby a konečného kupujícího. První prodávající je (bez ohledu na § 17 ZDPH) povinen splnit všechny základní podmínky pro osvobození dodání zboží do JČS uvedené v § 64 ZDPH. Pro uplatnění osvobození je mimo jiné potřeba, aby přepravu ze státu prodávajícího do JČS provedl buď prodávající, nebo kupující, jímž je v první transakci prostřední osoba, v daném případě Maďar. V navrhovaném postupu je nicméně předpokládáno, že přepravu provede konečný kupující, tj. Rumun. Za těchto okolností by tazatel nemohl své dodání osvobodit od daně, ledaže by Rumun zároveň fungoval jako smluvní přepravce pro Maďarskou prostřední osobu, což by bylo, mírně řečeno, poněkud nestandardní. Zcela vyloučit to, domnívám se, nelze, odpovídat by tomu nicméně měly všechny související doklady.
NahoruZáklad daně § 36 ZDPH
Dotaz
Jsem OSVČ, plátce DPH. Spolu s bratrem, rovněž OSVČ a plátcem DPH, provozujeme již několik let malou restauraci. Prostor restaurace je samostatnou nebytovou jednotkou, kterou máme ve spoluvlastnictví. Bratr však náhle onemocněl a ukázalo se, že léčení bude dlouhodobé a ani v případě, že dobře dopadne, nebude bratr schopen tak časově náročné a vyčerpávající práce. Uvažujeme proto o pronájmu jednotky, nejlépe osobě, která bude v pronajatých prostorách rovněž poskytovat…
